Něco více o parazitech
Ploší červi:
TASEMNICE PSÍ (Dipylidium caninum) žije v tenkém střevě psů a koček a může dorůstat délky až 50 centimetrů. S trusem masožravců odcházejí zralé články tasemnice s vajíčky. Jako mezihostitelé tohoto parazita se uplatňují blechy a všenky, které se nakazí pozřením vajíček. V jejich těle se vytváří tzv. cysticerkoid (larvální mezihostitelské stádium). Po pozření blechy nebo všenky se v tenkém střevě psa a kočky vyvine dospělá tesemnice. Díky tomu, že mezihostitelem jsou právě blechy a všenky, patří u nás toto onemocnění k velmi rozšířeným parazitózám. Jedinou možnou cestou prevence je pravidelný antiparazitární program včetně boje proti zevním parazitům. POZOR! Onemocnění je přenosné na člověka. Člověk se nakazí pozřením infikované blechy. Výskyt je ojedinělý a to především u dětí.
MĚCHOŽIL (Echinococcus multilocularis, E. granulosus) parazituje v tenkém střevě definitivních hostitelů, jimiž jsou převážně lišky, ale i psi a kočky. Dosahuje velikosti pouze několika milimetrů a patří proto mezi nejmenší z tasemnic. Mezihostiteli jsou myšovití hlodavci, především hraboši. Po pozření mezihostitele liškou, psem nebo kočkou se v jejich střevě vyvíjí dospělá tasemnice schopná produkovat vajíčka. Prevencí echinokokózy je zamezení lovu hlodavců (to je ovšem téměř nemožné u venkovních koček) a pravidelný antiparazitární program. POZOR! Onemocnění je přenosné na člověka. U lidí se vyvíjí v játrech a jiných orgánech mezihostitelské larvální stádium tzv. alveokokus. Prorůstá játry, může imitovat nádorové bujení a metastázovat do jiných orgánů. U lidí je onemocnění velmi vzácné.
TASEMNICE RODU TAENIA (tasemnice hrášková, t. kočičí, t. vrtohlavá, t. vroubená aj.). Dospělé tasemnice parazitují v tenkém střevě psů a koček a dosahují délky 15 - 250 centimetrů. Mezihostitelé tasemnic jsou dle druhu králík, myšovití hlodavci, ovce a ostatní býložravci. V jejich těle (vnitřních orgánech a svalovině) se vyvíjí larvální mezihostitelské stádium. Psi a kočky se nakazí pozřením syrového masa infikovaných mezihostitelů. Prevencí je zamezení konzumace syrového masa, lovu hlodavců a pravidelný antiparazitární program. POZOR! Onemocnění může být přenosné na člověka, který zde sehrává roli mezihostitele.
Oblí červi:
ŠKRKAVKY (škrkavka psí Toxocara canis, škrkavka kočičí Toxocara cati). Infekce škravkami tzv. toxokaróza patří u nás mezi nejčastější parazitární onemocnění a to nejen u dospělých psů a koček, ale zejména u mláďat. Štěňata se nakazí již intrauterinně (v děloze matky) a po narození i galaktogenně při sání mateřského mléka. Larvy škrkavek pak v těle mláďat migrují přes játra a srdce do plic, jsou vykašlány, polknuty a dostávají se zpět do střeva tzv. enterohepatopulmonální migrace. Ve střevě larvy škrkavek pohlavně dospívají a začínají vylučovat vajíčka. Pro dospělé psy je typická tzv. somatická migrace, při níž se dostávají larvy škrkavek do různých orgánů (ledviny, játra...), kde zůstávají i několik let životaschopné. V graviditě se larvy aktivují a přestupují přes placentu do plodů a dále se dostávají do mléčné žlázy a při kojení nakazí novorozená mláďata. U koček je situace obdobná s tím rozdílem, že T. cati není schopná transplacentárního přenosu a koťata se nakazí až po narození galaktogenně.
U dospělých psů a hlavně u koček se riziko nákazy zvyšuje ještě přenosem přes tzv. paratenické hostitele, kterými jsou myši. Hlodavci se nakazí pozřením valoučenými vajíčky. V jejich těle pak vznikají somatické larvy.
Uzavření koloběhu vývojového cyklu toxokar lze dosáhnout pouze pravidelným odčervením. POZOR! Onemocnění je přenosné na člověka, který zde figuruje jako paratenický hostitel. Infekce se označuje tzv. syndrom larva migrans visceralis. Nejvíce jsou ohrožené děti do věku 5 let.
MĚCHOVCI (měchovec psí Ancylostoma caninum, měchovec kočičí Ancilostoma tubaeformae a měchovec liščí Uncinaria stenocephala) parazitují v tenkém střevě masožravců, kde se pomocí zubů fixují ke sliznici střeva a narušují její integritu. Živí se sáním krve a sliznicí střeva. Dospělí jedinci produkují vajíčka z nichž se ve vnějším prostředí líhne larva schopná infikovat hostitele. Psi a kočky se nakazí perorální cestou (přímé pozření infekční larvy) a perkutánní cestou (larva proniká do organismu přes kůži končetin, břicha, hrudi, genitálií). Část larev se dostává do střev a část putuje krevním oběhem do různých tkání (např. kosterní svaloviny) a zůstávají životaschopné i několik let. Při graviditě se larvy aktivují a dostávají se do mléčné žlázy a přes placentu do plodů. Mláďata se tedy rodí již infikovaná nebo se infikují po porodu galaktogenně při sání mléka. Při boji proti ankylostomóze se uplatňuje mimo pravidelné odčervení i dobré zoohygienické podmínky chovu, odstraňování trusu, suché a zpevněné výběhy aj. POZOR! Onemocnění je přenosné na člověka. Infekční larvy jsou schopné pronikat přes kůži nejčastěji chodidel a vzniká tzv. syndrom larva migrans cutanea.
TENKOHLAVCI (tenkohlavec liščí Trichuris vulpis) žije ve slepém střevě masožravců, kde se tenkou hlavovou částí zavrtává do sliznice, nabodává cévy a způsobuje rozsáhlé poškození sliznice. Dospělé samičky kladou vajíčka, která odcházejí s trusem do vnějšího prostředí. Vajíčka jsou velmi odolná, infekceschopná po dobu až 3-5 let. Psi a kočky se nakazí pozřením infekčních vajíček a celý koloběh se opakuje. Velmi důležité v prevenci je pravidelné vyšetření trusu na přítomnost vajíček, dehelmintizace a odklízení trusu zvířat.
VŠEOBECNÉ KLINICKÉ PŘÍZNAKY ZAČERVENÍ:
V některých případech jsou klinické příznaky více specifické, v jiných méně specifické a někdy probíhá onemocnění asymptomaticky (bez klinických příznaků). Všichni parazité odjímají svému hostiteli živiny, proto můžeme pozorovat hubnutí, zaostávání v růstu, zhoršenou kvalitu srsti a někdy i průjem a zvracení. Vajíčka, larvy, články dospělců, které se dostávají řitním otvorem do vnějšího prostředí dráždí tuto olast z způsobují tzv. perianální dyskomfort projevující se "sáňkováním". U mláďat s toxokarózou můžeme pozorovat typické zvětšení břicha tzv. škrkavkové břicho. U parazitů živících se krví pozorujeme v pozdějších stadiích anemii, melenu (natrávená krev v trusu) nebo hematochezii (nenatrávená krev v trusu).
Při zpozorování jakýchkoliv příznaků nás navštivte nebo kontaktujte telefonicky.